Srdečně Vás zvu na výstavu.
Andrej Haršány, Tomáš Žemla – Obrázky mizejícího světa
31. 5. 2021 – 30. 6. 2021
odkaz na seznam vystavených děl
Obrázky mizejícího světa
Výstava je dalším českým zastavením dvojice Andreje Haršányho a Tomáše Žemly po výstavách v Galerii Vltavín v Praze a Galerii Art v Chrudimi.
Oba autoři i tentokrát představují spíše menší práce a i tentokrát se jedná samozřejmě o nová díla. Andrej navazuje na své předešlé kamenné figury a Tomáš přináší dvě nové série: jednak Obrázky mizejícího světa, po kterých je výstava pojmenovaná, onak geometrické abstrakce, přičemž některé z nich zpracovává na stará prostěradla.
Ústředním tématem výstavy je vzpomínka. Oba autoři totiž přistupují k umění s důrazem na jeho schopnost uchovávat, ať už se jedná o uchovávání nejrůznějších pocitů nebo rysů doby, ve které dané umění vzniklo. Když se pak divák na základě Andrejových a Tomášových děl rozpomene třeba na nějakou osobu, cestu, etapu svého života, je to pro oba autory tou největší poctou.
V Andrejových sochách nalezneme vícero zpracování vzpomínky. Jeho figurální sochy často vypráví o různých setkáních. Atmosféru okamžiku stvrzují nejen gesta, ve kterých jsou zachyceny jednotlivé končetiny vysochaných aktérů, ale i zapracovaný kámen, který může symbolizovat jakousi důležitost, nezapomenutelnost dané události. A plný vzpomínek je pak i kámen samotný, neboť naleznout v krajině ten pravý Andrejovi často zabere nějaký ten čas.
V případě Tomáše je práce se vzpomínkou patrná v úctě ke slovenskému venkovu. Nejdříve to jsou stará prostěradla, která si pamatuje např. na venkovních prádelních šňůrách. Tomáš nalezl vhodný technologický způsob, jak je recyklovat coby povrch pro malbu, takže teď může ve svých obrazech prostěradla využívat jako podklad včetně jejich barevností a vzorů. A ke vzpomínce se vztahují i nejrůznější záznamy fragmentů slovenské krajiny. V této krajině Tomáš totiž sleduje přesně ty momenty, jenž jsou buď sezónní nebo už pozapomenuté, přestože je v krajině donedávna považoval za zcela běžné. Tomášovy obrazy pak jsou ideální možností na takovou krajinu zavzpomínat. Obrazy jsou navíc malované čárkovanou technikou, jejímž rysem je rozvibrování námětu. To propůjčuje zobrazené krajině roztroušenost, až se nám podobně jako jakékoli naše vzpomínky neustále bez jasných kontur zjevuje a zase vytrácí.
Výstava Obrázky mizejícího světa je tedy vyprávěním o krajině ne v přísně vizuální rovině, ale spíše v té vzpomínkové, zážitkové, emoční. Vystavená díla mohou asociovat místa, po kterých v naší paměti zbývá už jen pár kontur a též nám mohou osvěžit různé důležité okamžiky, kterých jsme byli svědky. A i když se tu bavíme o krajině našich sousedů, možná zjistíme, že jejich krajina se od té naší zas až tolik neliší.
Galerie Jan Čejka, Hybernská 4, Praha 1