O autorce:

Barbora Kolouchová Vovsová (*1991) se na rozdíl od jiných krajinářů nekouká na krajinu, ale dovnitř krajiny. Barboru zajímají struktury hmoty a života, které se snaží objevovat a rekonstruovat. Barbořiny sochy se obvykle skládají z drobných částeček, ze kterých tvoří nové složitější formy, jakými jsou třeba shluky krystalů. Je jí blízký jak organický materiál – vosk, dřevo – tak tvoří i pomocí betonu. Obzvláště její betonové sochy pak mohou působit i jako výlet do historie evoluce. Vznikají totiž odlitím mikrostruktur vytvořených původně např. z vosku a právě jejich odlití (zkamenění) pomocí betonu jim mnohdy dává až jakýsi fosilní charakter.

Barbora poprvé vystavovala v roce 2014 a od té doby její díla navštívila nejen půdu českou, ale i portugalskou, kde umělkyně i chvíli studovala. Nejčastěji lze její tvorbu zahlédnout v exteriéru, jako tomu bylo např. v rámci výstavy Klášterní zahrada 2020 v zahradách Broumovského kláštera téže roku nebo v rámci festivalu Take Care v pražské Františkánské zahradě (2018). V interiéru pak měla Barbora Kolouchová sochy v rámci výstavy Fotosyntéza v Pardubickém Art Space NOV (2020) nebo na výstavě I Follow The Shapes of Shadow of My Hand, v pražské Garage Gallery (2019).

Sochařka vystudovala pražskou AVU, kde navštěvovala zejména ateliér sochařství I. Tam studovala nejdříve pod vedením Jaroslava Róny (2012) a později pod vedením Lukáše Rittsteina (2013-2018). Barbora absolvovala taktéž stáže, ať už tu v ateliéru grafiky Jiřího Lindovského (2014) nebo na Universidade do Porto v Portugalsku (2017) a zúčastnila se i tří sympózií – dvakrát Sochařského sympózia v Náměšti nad Oslavou (2016 a 2014) a festivalu Oživme prameny v obci Prameny (2016).