Srdečně Vás zveme na představení výtvarné tvorby prof. Vlastimila Zusky. Tato legenda pražské katedry estetiky je mimo jiné známá svojí výtvarnou činností, navzdory tomu že naprostá většina studentů a absolventů estetiky vždy mohla vidět jen pár děl. Týdenní výstava je tedy mimořádnou příležitostí vidět takto pohromadě vícero obrazů tohoto estetika. Akce se koná v rámci spolupráce se Společností pro estetiku. Setkání přímo s Vlastimilem Zuskou proběhne v úterý 2. 12. od 17:30. Samotná výstava je přístupná od 1. 12. do 4. 12. vždy mezi 16. a 19. hodinou.
Vlastimil Zuska
2. 12. od 17:00
Mladý olej – zkušená voda: představení díla 1975–2025
Název expozice odráží průřez tvorbou ze 70. a 80. let minulého století, představovanou olejomalbami na plátně a sololitu, spolu s díly z 10. a 20. let tohoto století, převážně akvarely, kvaši, akvarelovými pastely a skrze různorodé kombinované techniky. Vliv surrealismu a symbolismu je patrný v rané produkci, později mizí. Velká mezera ve výtvarných aktivitách byla způsobena orientací autora na filosofickou estetiku a intenzivní práci s koncepty, což poněkud potlačilo vizuální imaginaci. Její návrat přicházel postupně od 10. let do současnosti.
Prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. (*1951) po maturitě na SPŠ chemické v Praze (1966) pracoval postupně jako chemik, barvíř, strojník, tesař, knihovník v Národní knihovně ČR (1985–87), odborný pracovník v Čs. filmovém ústavu (1987–90). V letech 1980–85 studoval dálkově estetiku na FF UK (PhDr. 1986). Interní aspirantura v Ústavu pro dějiny a teorii umění ČSAV (1. 1. 1987 – 4. 1. 1987) byla ukončena z politických důvodů. Externí aspiranturu na katedře estetiky FF UK absolvoval v letech 1990–93. Od r. 1990 působí na téže katedře, od r. 1993 jako docent, od r. 1994 do r. 2012 jako vedoucí katedry.
Od počátku odborné dráhy je zaměřen na filosofickou estetiku, zejména fenomenologickou (Ingarden, Husserl, Scheler), a na estetiku výtvarného umění a filmu. Postupně se věnoval tématům temporality estetického prožitku a časové dimenze ontologie uměleckého díla. Vedle fenomenologie měl na něho vliv Whitehead, Bergson, Lévinas a Deleuze, sémiotika a (post)strukuralismus. Jeho samostatné práce se týkají sebereflexivity, inherentní intersubjektivity ega, estetické distance a temporality estetického znaku. Původní přínos spočívá v aplikaci konceptu možný svět na výtvarné umělecké dílo, ve fenomenologické analýze obrazu jako časového objektu a oscilace mentální přítomnosti v procesu recepce estetického objektu. Podal nové pojetí mimésis a estetického postoje jako sebereflektujících aktů vědomí. V současnosti pracuje na problému fikce a konceptu estetické distance v literatuře, výtvarném umění a filmu.
Galerie Jan Čejka, Hybernská 4, Praha 1