Zveme vás na přednášku Václava Magida, která se koná v rámci spolupráce se Společností pro estetiku.
Václav Magid
17. 6. od 16:00
Kdy bylo současné umění
Přednáška vychází z chápání současného umění jako historicky ohraničené kulturní formace spjaté s obdobím liberálního globalismu po roce 1989 – tedy geopolitického režimu postaveného na víře v konvergenci volného trhu, demokratických politických institucí, lidských práv a kulturní diverzity. Paradigmatickým prostorem pro ideu současného umění je výstava bienálového typu: scéna, na níž se otevřenost forem naplňuje příslibem rovné reprezentace plurality identit a lokálních zkušeností.
Přednáška nabídne interpretaci ideje současného umění jako paradoxní jednoty principů estetické heteronomie a sociální autonomie umění. Na jedné straně současné umění představuje vyústění uměleckého vývoje druhé poloviny 20. století, který usiloval o odmítnutí estetické autonomie ve smyslu imanence formy či absence společenské funkce; díky tomu může zahrnout prvky každodenního života, výzkumu či aktivismu a fungovat jako laboratoř emancipace nehegemonních skupin. Na straně druhé tato otevřenost předpokládá relativně autonomní institucionální prostor, který ji chrání před tlakem trhu nebo politické objednávky.
Co se stane, když se politický rámec, který toto paradoxní spojení estetické heteronomie a sociální autonomie umožňoval, začne rozpadat? Přednáška se zaměří na způsoby, jimiž dnes autoritářská pravice současné umění buď ruší, nebo si je naopak přivlastňuje pro vlastní cíle. Zároveň se s tímto vývojem vyostřuje pocit, že současné umění je zkompromitováno: jeho příslib inkluze a rovnosti zůstává v rovině vnějškové reprezentace, zatímco systémové praktiky reprodukují kapitalistickou, patriarchální, koloniální a extraktivistickou nadvládu. Co z nenaplněných příslibů současného umění stojí za záchranu? A jakou proměnu forem a institucí umění by tato záchrana vyžadovala?
Galerie Jan Čejka, Hybernská 4, Praha 1