Srdečně Vás zvu na výstavu.
Pavel Piekar, Michal Štochl – Nutkání tvořit
25. 4. 2021 – 20. 5. 2021
odkaz na seznam vystavených děl
Nutkání tvořit
Tvorba nikdy neutichá, a tak i v těch nejhorších a nejextrémnějších životních podmínkách vždy měli lidé nutkání tvořit. Skoro jako by bylo tvoření základní potřebou, přičemž lidé skrze tuto činnost nalézali odhodlání i útěchu.
Avšak je běžné, že se na tvoření díváme zároveň skrze prsty. Jakoby hrozilo, že se různorodé tvůrčí prvky stanou překážkou pro vnímání světa, kterému umožnily vzniknout. Obvykle totiž znaky tvořivosti v dílech záměrně míjíme a potlačujeme, aby daný výjev na nás zapůsobil co nejvíce. Přesouváme tak díla ze zaneřáděných ateliérů do prosvětlených galerií a jednotlivá díla začišťujeme, případně rámujeme tak „aby působila dobře“, až to nakonec někdy vypadá, že díla vůbec nevzešla z lidské ruky.
Z výstav tak mnohdy mizí stopy po tvůrčí činnosti, které jsou symbolem naděje, akce, odhodlání, tedy něčeho pro nás obzvláště v časech různých rezignací velmi klíčového. Spousta dílům to navíc ani „nesluší“, protože nikoli námět nýbrž právě sama tvořivost je u nich tím nejdůležitějším sdělením.
V galerii jsme se tedy rozhodli dát prostor dvěma autorům, kteří by svým tvůrčím nasazením mohli jít příkladem a mohli by k tvorbě motivovat třeba i nás neumělce. Tvůrčí činnost Pavla Piekara i Michala Štochla totiž skutečně vyplňuje jejich den za dnem a je jedním ze smyslů jejich života. Oba jsou navíc samouci.
Zároveň jsou jejich práce ve vzájemném kontrastu, a to v takovém, jaký jsme si popsali výše. Michal ke svým dílům vyžaduje onen rám a začištění, kdežto Pavel naopak přiznává tvůrčí prvky dokonce více než je obvyklé – např. na papíře ponechává otisky od bříšek prstů. A byť oba pracují s prvky koláže, jejich tvůrčí přístup je odlišný i v tomto případě. Zatímco Michal má koláž jako výsledek své práce, Pavel ji převádí do grafických tisků.
Oba přístupy jsme se pak rozhodli zdůraznit i v naší útulné galerii. V případě Michala tedy můžeme pozorovat onen obvyklý způsob vystavování, v rámci něhož díla visí elegantně na stěně v jedné linii. Avšak v případě Pavla se můžeme setkat s důrazem na haptičnost prací. Hmat nejenže je neodmyslitelně spjatý právě se samotnou výtvarnou tvůrčí činností, ale v případě Pavlových grafik je až nutnost na hmat upozornit, protože jeho tisky vyžadují, aby se divák přestal jen dívat a listoval si jimi, případně si osahal gramáž papíru i se seznámil s reliéfem samotného tisku.
K vidění na výstavě jsou tedy díla zarámovaná i „holá“ a k dispozici jsou rovněž např. jesličky, ve kterých jsou jednotlivá díla volně přístupná s případnou možností si některé z nich zavěsit na stěnu. Tím se ostatně může stát spolutvůrcem výstavy i sám divák.
Galerie Jan Čejka, Hybernská 4, Praha 1