Krajináři

Jan Čejka Gallery se soustředí zejména na krajinu. Navazuje tak na zvyklost, v rámci které jsou krajinná díla součástí každého domova. Spolupracuje v tom s řadou vynikajících krajinářů, s jejichž pomocí krajinu popularizuje a nahlíží ji různými pohledy. Níže najdete portfólia zastoupených umělců, na konci stránky několik vět „proč zrovna krajinářství?“ a v zápatí můžete sledovat nejnovější aktivity galerie i jednotlivých autorů.

Proč zrovna krajinářství?

Krajinná díla vznikají těmi, co se neustále učí dívat. V našem světě tak nalézají nové pozoruhodnosti, nové úhly pohledu a přináší do něho nové příměsi. Avšak tvorba krajinářů není jen nástrojem, jak pestrobarevně vnímat a zaznamenávat okolní svět, ale je i ideálním prostředkem k proniknutí do umění vůbec. Vždyť jejich tvorba je o krajině a k té má nějaký vztah naprosto každý. Divák nemusí být roztěkaný, že dílu nerozumí a ani nemusí číst dlouhé texty, aby mu porozuměl.

Navíc krajina je komoditou, co prověřil čas. Krajinné náměty a výjevy jsou staré jako umění samo. Přímo krajinářství pak vzniklo v 16. století a o tři století později stálo za dnes nejpopulárnější revolucí uměleckého světa – za impresionismem. Krajinářství si svou trvanlivostí získalo důvěru u sběratelů. Je tradiční součástí výstav, aukcí i katalogů a nějakou tu krajinu lze najít skoro v každém obydlí.

V umění je ovšem krajina populární i svojí neustálou aktuálností. Věčně víří dialog mezi člověkem a přírodou. Kultivuje vztah člověka ke svému okolí. Rozpomíná diváka na dávné cesty, jindy mu zas napomáhá toužit. Občas ho varuje a vyzývá k činům. Angažovanost krajinářství se ovšem proměňuje. V jedné době krajinářství vedlo k věděckým pokrokům, v jiné zas bylo zárukou řemeslných malířských hodnot. S každou takovou proměnou ovšem souvisela silná krajinářská generace a jedna taková právě nastupuje na scénu.